ŠPALKOVÉ KOPYTO - Pete Ramey

ŠPALKOVÉ KOPYTO 2-28-05

Pete Ramey editováno 2018

copyright 2006

"Špalkové kopyto" většina lidí definuje tak, že jedno kopyto koně roste ve strmějším úhlu (zejména v patkách), než to druhé. Většinou se jedná o přední nohy. Mnoho lidí tento problém vnímá jako problém kopyt, a za správné řešení považuje srovnání kopyt tak, aby byla obě stejná. Můj názor je, že tento pohled je ale nesprávný, a náprava by měla začít z úplně jiného konce.

Pokud problém, který je někde mnohem výše v těle, než nad korunkou kopyta, omezuje rozsah pohybu, nebo reálnou délku přední končetiny (což může být jakýkoliv úraz, nebo jiná patologie, rozdílná délka v kostech, dokonce problémy v páteři, v pánvi, nebo problémy se zuby) kopyto obvykle reaguje tak, že začne růst strměji. Je to snaha organismu najít nějakou rovnováhu a cestu ven z problematické, velmi nevyvážené situace. To ovšem neznamená, že se to kováře/trimmera vůbec netýká a nemá žádnou zodpovědnost za tento stav. Pokud se to totiž nechá tak, stav se bude nadále zhoršovat. Ke každému kopytu je třeba přistupovat individuálně a je třeba se snažit ho adekvátně trimovat k získání rovnoměrně silného chodidla, pružného, přiměřeně dlouhého chodu s nášlapem od patky a zbavit se případných separací a sukní na kopytní stěně. Zároveň bychom se měli pokusit najít, identifikovat a léčit ten původní problém, na který tělo následně zareagovalo právě vytvořením špalkového kopyta, které je symptomem (projevem), ale nikoliv příčinou skutečného problému.

Nastíním zde některé příčiny, které mohou vést k tomu, že kopyto roste v patologicky strmém úhlu, a nějaké možnosti nápravy.

edit 2018 - leváctví a praváctví u koní

Stejně jako vy, nebo já, i koně se rodí s tendencí preferovat jednu, nebo druhou stranu. Většina koní jsou praváci, což znamená, že pravá strana přední části jejich těla je silnější. Levá strana pak zase bývá pružnější a uvolněnější. Koně praváci chodí raději doleva, lépe nacválávají na levou stranu a pasou se nejraději s levou nohou nataženou dopředu, na levou stranu se snadněji ohnou, a celkově se s nimi i mentálně lépe pracuje z levé strany. Jako hříbata se budou usilovně snažit vypěstovat si špalkové kopyto na pravé přední noze, vytvoří si HIGH/LOW syndrom s LP nízko a PP vysoko.

Já osobně bych tyto koně raději označoval za leváky. Nicméně, budu se držet popisu Kerry Ridgway, DVM (jednoho z nejlepších analytiků koňské lokomoce, který kdy poctil planetu Zemi svojí návštěvou), který mi vysvětlil, že tito koně se považují za praváky, protože se vždy snaží nést váhu, nebo mít hlavní oporu těla, na pravé přední (a levé zadní) noze, a proto mají ostatní končetiny větší rozsah a f flexibilitu.

Ovšem bez ohledu na to, jak to pojmenujeme, jedna věc je jistá. Samotný trim kopyt nebo jakýkoliv typ podkování sám o sobě tento problém nevyřeší.

Nejdůležitější je trimovat hříbata od co nejranějšího věku. Není nutné za každou cenu hned dokonale srovnat kopyta tak, aby byla úplně stejná - namísto toho se soustřeďte hlavně na to, abyste nedovolili jakékoliv deformace. Optimalizujte překlop ve špici (nenechte je přerůstat) a dodržujte krátké, pravidelné intervaly a trimujte velmi často, pokud by se objevily sukně.

Viz. článek: https://www.mustang-trim.cz/l/preklop-pete-ramey/ pro více detailů. Patky trimujte do výše mozolnatého chodidla a respektujte individualitu každého kopyta.

Viz. článek: https://www.mustang-trim.cz/l/vyska-patek-rozhodujici-faktory/ pro více detailů. Střelku trimujte co nejméně - pokud je u hříběte střelka výše, než patky, může mu to poskytovat dobrý tlumič a pérování v jednom, ovšem pouze za předpokladu, že netlačí a nebrání nášlapu od patek.

Viz. článek: https://www.hoofrehab.com/FrogTrim.html pro více detailů. Patky strouhejte dokulata úpravou "heel rocker" (houpačka, která vznikne tak, že se patka strouhá šikmo od nejhlubšího bodu ve střelkové rýze k místu, kde se spojuje stěna s rozpěrkou) cca 1cm od nejhlubšího místa ve střelkové rýze k rozcestí patka/rozpěrka/stěna a všechno pěkně napojte a zaoblete, abyste docílili dostatečného rozsahu pohybu za všech okolnost. Rozpěrky a stěnu ve čtvrtích nechávejte u hříbat o něco delší a na stěnách proveďte kvalitní roll. Chodidlo netrimujte, nechte ho zmozolnatět.

V jakémkoliv věku koně by měl majitel denně provádět protahování předních nohou. Končetina s vysokou patkou bývá většinou ztuhlejší, což způsobí nemožnost zcela protáhnout nohu v karpu, když ji vytáhnete dopředu tak, aby se kůň do protažení úplně položil (jako když se dává kopyto na stoličku, ale ve vzduchu) Protahujte obě přední končetiny jak to půjde, za současného balancování rovnováhy koně. Při takovém každodenním protahování se snažte docílit toho, aby byly obě přední nohy stejně flexibilní (pružné) a schopné se protáhnout postupně až do maxima (do úplně rovného protažení). Poskytněte svému koni ošetření fyzioterapeutem (chiropraktikem) tak často, jak to jen bude možné. Špalkové kopyto ovlivňuje a křiví celý pohybový aparát a naopak. Odborník na fyzio (chiro) nejlépe odhalí problémy s tím spojené a koně odblokuje všude tam, kde je toho zapotřebí a mohou majitele instruovat co dalšího může sám ještě udělat pro lepší uvolnění svalstva a protažení šlach.

Inteligentní trénink - práce ze země, práce pod sedlem, ve volnosti nebo v kruhovce, to všechno jsou možnosti, jak koně správně uvolnit, protáhnout a dobře vybalancovat napravo i nalevo ve všech chodech, např zapracovat i na správném nacválání na obě strany. Takový trénink, kdy koně jezdíme rovně a ohýbáme a uvolňujeme rovnoměrně na obě strany výborně podpoří i rovnováhu kopyt. Hříbata lze také přiměřeně balancovat při vodění, práci na lonži a další práci ze země. Buďte ale opatrní a moudří, nepřežeňte to.

Všechno to, co jsem výše napsal o koních pravácích samozřejmě platí i pro leváky, jen naopak. Všechno funguje stejným způsobem, ale samozřejmě na opačné strany. Praváky jsem použil jako příklad, prostě proto, že jsou častější.

Poškození suprascapulárního nervu (nerv procházející těsně nad lopatkou)

Na základě mých pozorování v terénu je právě tohle ze všeho nejčastější. Postavte koně rovně tak, aby byl zezadu dobře vidět kohoutek a rameno zezadu (někdo může podržet hřívu, aby vše bylo dobře vidět). Možná si budete muset stoupnout na kyblík, nebo něco podobného, abyste vše viděli ze správného úhlu. Pokud rameno na straně špalkového kopyta klesá od kohoutku strměji, nebo se zdá menší, může za vším stát poškození tohoto nervu.

Na vnější straně lopatky jsou dva svaly, které jdou podél (supraspinatus and infraspinatus). Jejich primární funkce je podobná funkci vazu - tedy že upevňují lopatku tlakem proti tělu. Tuto funkci plní svaly, a nikoliv vazy proto, že svaly jsou mnohem pružnější. Tyto svaly jsou inervované motorickým nervem (suprascapular). Pokud je tento nerv poškozený, ani svaly nemohou správně pracovat.

Tento nerv se často poškodí jednorázově, pokud nastane tato okolnost: přední noha na této straně se natáhne silou dopředu, náhle ztratí trakci a sklouzne dozadu. Když se to stane, nedostatečná stimulace nervu umožní svalu, aby kontrahoval a změnil se v poněkud vazovitý (tužší) materiál. Naštěstí, toto smrštění svalů a jejich nahrazení pojivovou tkání zformuje funkční vazy (James R. Rooney, DVM), které mohou nadále plnit svoji funkci - tedy držet lopatku na svém místě, ovšem pouze s omezeným rozsahem pohybu.

U vážných případů se tento stav běžně nazývá svalovou atrofií. Nicméně mírné stupně vídám v běžné praxi poměrně často. Kopyto se adaptuje k tomuto omezenému rozsahu pohybu přední končetiny tak, že roste strměji.

Většina lidí pozoruje pouze neochotu koně ohýbat se na tuto (postiženou) stranu a že jsou koně na tu stranu ztuhlejší, hůře na tuto stranu nacválávají, někdy se jim stále přetáčí sedlo směrem na tuto stranu.

Z hlediska veterinární medicíny je takové poškození nervu nevratné. Nicméně viděl jsem na vlastní oči, jak moc může pomoci vhodná masážní terapie a každodenní protahování předních končetin. Cokoliv, co zvýší mobilitu předních nohou je dobré (masáže, strečink, cvičení ze země i pod sedlem) pomůže "normalizovat" kopyto, což zase na oplátku pomůže uvolnění a rozsahu pohybu nohy. Slyšel jsem o masážním terapeutovi, který ke stimulaci svalstva používá elektroterapii a tvrdí, že tato terapie dokáže nerv znovu aktivovat tak, aby ve svalu znovu "naskočil". Nicméně, rád bych to viděl na vlastní oči... Takže pokud někdo z vás o takové terapii slyšel, dejte mi prosím vědět.

Kontraktura šlachy

Pojem kontraktura šlachy je nepřesný. Šlachy nekontrahují - tedy nesmrští se nikdy více, než na svoji klidovou délku. Svaly, které spolupracují se šlachami natahovačů kontrahovat naopak mohou a dělají to z mnoha různých důvodů. Např. překrmené hříbě může "vyrůst" ze svých šlach a svalů, nebo kůň, který tráví většinu svého času ve stáji může mít kontrahované svaly (tzn. je ztuhlý jak veka) kvůli nedostatku pohybu. Jakékoliv zranění, které zapříčiní omezení používání, nebo pohybu jedné z končetin může vést ke kontrakci (zatuhnutí) svalů. Ten seznam dalších možných příčin by mohl pokračovat. Každopádně, pokud je důvod domnívat se, že máme u koně tento problém, je naprosto nezbytné, aby kovář/trimer a kompetentní veterinář dali hlavy dohromady a pracovali na tom koni společně. Opět i zde platí to, že nejlepší léčbou většinou bývá pohyb, cvičení, dobrý trénink, protahování a masážní terapie a nejlepší prevencí je dobrý trim v pravidelných intervalech během celého života koně.

Dobrovolná kontraktura kvůli bolesti

Patologicky strmá kopyta často vznikají kvůli tomu, že se kůň vyhýbá bolesti. Výsledkem tohoto často bude vyvinutější muskulatura na té "špalkové" straně. Další problémy a následná bolestivost v zadní části kopyta jsou popsány v článku PODOTROCHLOZA (www.hoofrehab.com )

Vyhýbání se bolesti v patkové části kopyta a následné vytvoření špalku na tomto kopytě mohou být zapříčiněny různými dalšími faktory, jako jsou poranění, hluboké infekce hniloby nebo nesprávný trim, to vše může mít za následek kontinuální nášlap od špic na jedné, nebo na více nohou. Patky reagují tak, že se vyhýbají kontaktu se zemí a zvyšují se, kopyta jsou tedy čím dál strmější. Znovu, i zde je třeba především identifikovat ten prvotní problém, který tento stav zapříčinil a zapracovat na jeho odstranění (vyléčení). Při korekturách je třeba řídit se podle úrovně živého, mozolnatého chodidla a kopyta strouhat přiměřeně k chodidlu, za maximální podpory nášlapu od patek u každého jednotlivého kopyta. (heel rocker, maximální pohodlí, nesnížit nikdy patky natolik, aby byly citlivé, a tudíž se kůň opět kvůli citlivosti vyhýbal nášlapu od patek) Patky se při správném trimu skoro vždy postupně samy upraví do správné výšky, pokud odstraníte příčinu, tedy ten původní problém. Viz. článek VÝŠKA PATEK - ROZHODUJÍCÍ FAKTORY Heel Height - the Deciding Factor pro více detailů.

Nedobrovolná kontraktura kvůli bolesti

Nedávno jsem pracoval s koněm s chronicky výrazně kontrahovanou šlachou hlubokého ohýbače. Stál trvale na špičkách a někdy si dokonce ulevoval tak, že nohu položil na přední stranu spěnky. Pokoušel jsem se udělat všechno, co bylo možné, toho koně jsem trimoval, aplikoval kasty, snažil jsem se ty nohy všelijak vypodložit, pracovali jsme na tom asi půl roku ve třítýdenních intervalech (bohužel jsme se nakonec rozhodli nechat ho uspat). Asistující veterinář při každém trimu provedl blokaci palmárního prstového nervu, a zajímavé bylo, že okamžitě jak tato blokace zaúčinkovala, kůň se postavil zpět na patky. To je (pro mě) důkaz toho, že i samotná bolest může způsobit reflexní kontrakturu šlachy.

edit 2018: o pár let později jsme byli s Dr. Debrou Taylor přivoláni k několika koním s extrémně tuhými ohýbacími svaly, kteří měli patky zvednuté v tenzi nad zem. Stejný postup - blokace palmárního prstového nervu - okamžitě uvolnila napětí ohýbacích svalů, což trvalo po celou dobu působení této blokace. Začali jsme používat termín Wind-Up (navinutí), abychom tento stav nějak popsali - nedobrovolná "křeč" ohýbacích svalů, způsobená silně iritovanými nervy mimo kontrolu, způsobující extrémní bolest v noze. Tohle je ovšem skutečně velmi akutní stav, a bolest doslova trhá ty koně na cucky. Nejsem vůbec příznivcem neurotomie PDN (palmárního prstového nervu), ovšem pokud se nijak nedaří tuto mučivou bolest zmírnit a zabránit této nedobrovolné kontraktuře během několika dní, asi bych tuto možnost s asistujícím veterinářem prodiskutoval.

(pozn. překladatele) - pro lepší pochopení anatomie svalů a šlach u koní přikládám pěkný, popisný článek z IFauny - https://www.ifauna.cz/kone/clanky/r/detail/4590/jak-funguje-kun-cast-11-svaly-koncetin/

Úraz distální části končetiny

Další důležitá věc, kterou je potřeba zkontrolovat, je mobilita spěnkového a kopytního kloubu. Pokud se některý z těchto kloubů přetáhne (např. když kůň šlápne do díry), kloubní chrupavka, která obklopuje kosti, se přitom může poškodit. Tělo se snaží toto poškození opravit, a v tomto místě se může zformovat nová kostní tkáň. Výsledkem může po čase být i srostlý, nebo částečně srostlý kloub. Opět, omezený rozsah pohybu pak může zapříčinit adaptaci kopyta a jeho strmější růst, aby končetina mohla být pro koně v takové situaci co nejlepší oporou. Přílišné snížení patek může v takovém případě situaci zhoršit, způsobit bolest a další poškození.

Tento případ je pravděpodobně tou nejhorší variantou ze všech, zde uvedených. Konzultujte s veterinářem další možnosti, co se pro takového koně dá ještě udělat pro zlepšení jeho stavu a mobility. Nicméně jeho využitelnost pod sedlem bude už dost omezená a aktivní sportovní trénink nebude nadále možný. Takový kůň pravděpodobně bude moci trávit čas spokojeně na pastvinách s občasnými lehkými vyjížďkami a velmi lehkou prací pod sedlem, takže hobby koník na rekreaci.

Dědičnost

Někteří koně se už narodí se strmějšími spěnkami. To nejlepší, co můžete udělat, je dále takové koně nemnožit. Kůň s takovou stavbou jedné, nebo více končetin se může dožít 40 let, aniž by jedinkrát zakulhal, ale je to velmi nepravděpodobné.

Patologicky strmá končetina je náchylnější na téměř všechny pohybové problémy, o kterých jste kdy slyšeli. Žádný ze systémů pohlcování nárazů nebude fungovat úplně správně a celá mechanika kopyta bude přenastavená jinak. Umře ten kůň kvůli tomu? Ne - ale u takového koně bude vždy mnohem vyšší pravděpodobnost, že se časem objeví artritida, schvácení, podotrochloza atd atd...

Rád bych zde ale podotknul, že koně s geneticky strmými spěnkami se nevyskytují zase tak často, jak si lidé někdy myslí. V naprosté většině případů tento stav není genetický, ale je způsobený tím, že se všeobecně považuje za standart hříbata vůbec netrimovat. Hříbě si dokáže vytvořit špalková kopyta velmi rychle, obzvláště pokud je na měkkém povrchu, a pravidelně se nekontroluje. Bohužel, pokud tento stav trvá dlouhodobě, klouby, vazy a šlachy se zafixují v nesprávné pozici. Kopyta hříbat by se měla standartně upravovat kompetentním odborníkem hned od začátku. Jak koník poroste, tisíckrát se vám to vyplatí, a to během celého jeho života, pokud to bude mít dobře nastaveno do začátku.

Totéž platí, co se týče tzv. "pastevního kopýtka" které bývá častou příčinou vzniku špalkového kopyta, které pak má kůň po mnoho let (celý život). Mnoho hříbat má ve zvyku preferovat při pasení jednu nožku, na které stojí a druhou vytáhnout dopředu. To má často za následek nárůst vyšší patky na té nožce, o kterou se opírá, a nižší, podsazené patky se sukněmi na té, která je vytažená dopředu. Opět zdůrazňuji, že to neznamená, že se smíříme s tím, že to bude mít na vývoj kopyt a celých končetin hříběte trvalý vliv, ale pravidelným korektivním trimem tomuto vývoji zabráníme.

Pravidelný, vybalancovaný trim od hříběcího věku udrží kopyta a celý pohybový aparát koně v rovnováze. A pamatujte na to, že máte co nejčastěji (nejlépe denně) ty nohy protahovat, obzvláště protažení předních končetin dopředu (jako když se dává na stoličku) do úplného položení se koně do protažení má skutečně velmi blahodárný vliv.

Nevyváženost jezdce

Mnoho jezdců nasedá na koně přes jeden třmen (obvykle levý), který více zatěžují. Někdy může kvůli tomu být dírka v jednom třmenovém řemeni posunutá např. o 1,5cm jinak, než na druhém. To může způsobit nerovnováhu, a pokud se takto bude na koni jezdit déle, začne se kůň kvůli tomu pohybovat nevyváženě, a jedno kopyto může tuto nerovnováhu kompenzovat strmějším úhlem růstu. Pokud je kůň v pastevním ustájení 24/7/365 venku a jezdí se na něm pouze několik hodin za měsíc, bude to mít efekt minimální, nebo žádný. Ovšem pokud naopak většina pohybu koně je právě pod sedlem, pak ten efekt může být velmi výrazný. Protože většina lidí jsou praváci, tento typ problému je častější na pravé přední noze, se sekundárními (souvisejícími) problémy na levé zadní (diagonální).

Abyste to spravili, musíte na sobě zapracovat. Pokud máte doma více koní s tímto problémem, než jednoho, zamyslete se nad tím.

Pamatujte také na to, že lopatka se musí volně hýbat nejen dopředu, ale také zpátky směrem dozadu pod sedlo, aby kůň mohl dostatečně natáhnout nohu vpřed. I něco tak triviálního, jako je uvolněný šroubek v sedle, nebo příliš těsné sedlo může omezit pohyblivost lopatky a zapříčinit tento problém (vypěstovat špalkové kopyto).

Nasedlejte koně a vložte dlaň mezi lopatku a podsedlovku. Nechte někoho, aby vašeho koně vedl krokem a jděte s ním. Jestliže lopatka vytváří na vaši dlaň tlak, nebo dokonce tento tlak působí bolest, můžete se vsadit, že vašemu koni to vadí také. Představte si celý den takové zátěže s tímto nadměrným tlakem na lopatku. Tohle způsobuje při pohybu dost velké nepohodlí a kůň začne krátit krok tak, aby lopatka nemusela vůbec zajíždět dozadu v momentě, kdy je noha natažená vpřed. Za nějaký čas se může tímto způsobem vybudovat špalkové kopyto.

Chyby v trimování

Někdy se různí kopytní specialisté z různých důvodů domnívají, že je správné nechat koni vyšší patky. Držte se vždy úrovně živého, mozolnatého chodidla a nenechte se zmást.

Viz. článek CHODIDLO https://www.mustang-trim.cz/l/chodidlo-kone/ pro důležité detaily. Chodidlo je vskutku oknem do vnitřních struktur kopyta a ukáže vám, kde patka u konkrétního koně v danou chvíli chce a může být. Jestliže někdo prostě nechává patky moc vysoko, chodidlo jasně ukáže, kde mají správně být. U většiny špalkových kopyt jednoduše odškrábnu (pouze kopytním háčkem) starou rohovinu v zadní části kopyta a patky snížím tak, aby byly cca o 1,5mm nad plochou živého, mozolnatého chodidla. Jestliže je chodidlo u špice tenké, tato úprava v patce bude vypadat spíše jako "rocker" - houpačka, protože strouhám paralelně se střelkovými rýhami a tudíž s vnitřními strukturami.

Prosím čtěte článek: VÝŠKA PATEK - ROZHODUJÍCÍ FAKTORY https://www.mustang-trim.cz/l/vyska-patek-rozhodujici-faktory/ pro důležité detaily a lepší porozumění problematice. Jestli to i tak bude znamenat, že je patka stále příliš vysoká, použiji ještě 6 - 12mm "rocker" (houpačku v patce, kdy trim vedeme od nejhlubšího místa u střelkové rýhy šikmo směrem ke spojení stěna/rozpěrka, kde patku plynule napojíme a tím vytvoříme na sebe hladce navazující rozcestí 3 cest) v závislosti na tom, jak flexibilní jsou šlachy. Vyšší patka tak nebude koni překážet, bude moci prodloužit krok a uvolníme tím cestu nášlapu od patky, protože tento tvar bude pohodlnější.

Čtěte také článek MEDIOLATERÁLNÍ VYVÁŽENOST https://www.mustang-trim.cz/l/mediolateralni-vyvazenost-pete-ramey/

Každý specialista na úpravu kopyt trimuje každou stranu kopyta trochu jinak, protože ke strouhání všech kopyt používáme jen jednu ruku. Obzvláště pak trim může být dosti nevyvážený, pokud se díváme na kopyta z boku (v jiném úhlu než přesně v ose) Tyto rozdíly mohou způsobit změny v pohybovém stereotypu, a následně také změny v růstovém vzorci kopyta. Trimmer, který má ve zvyku nechávat patku na přední levé noze o 16mm delší než na pravé, nebo bude na jedné noze trochu lépe zvládat úpravu sukní, nebo vždy začíná stejnou nohou (LP) a než se dostane k poslední noze (PP) je už trochu unavený a neudělá to přesně, to všechno může způsobit to, že se obě přední nohy začnou od sebe odlišovat. Proto prosím buďte pečliví a všímejte si příp. podobností u více koní, které trimujete a přemýšlejte nad tím, zda to není způsobeno výše uvedenými chybami v trimu.

Přestrouhávání chodidla také může vést k tomu, že patky rostou ve strmějším úhlu a přerůstají. Jestliže kovář/trimmer snižuje patky tak, že ztenčí chodidlo u patek na 12mm a méně, tělo zareaguje zrychleným dorůstem chodidla na správnou tloušťku (což je min.16mm) a vyprodukuje pro jistotu i něco navíc, aby kompenzovalo "zranění" přílišným obrusem, o kterém dostalo informaci. Ztenčování chodidla také způsobí to, že kopytní chrupavky a tudíž i chodidlová škára poklesnou, což opět efektivně zvedne patky zevnitř. Naopak, když nebudeme do chodidla zasahovat a necháme je zmozolnatět, vnitřní struktury se posunou nahoru, což patku sníží na výšku, která je pro to konkrétní kopyto správná, kopyto se vyklene a následkem toho se také narovnají rozpěrky.

Čtěte článek POKLES KOPYTNÍ KOSTI https://www.mustang-trim.cz/l/pokles-kopytni-kosti/

Je také důležité si uvědomit, že patky se někdy mohou zdát vysoké oproti korunce, ale ve skutečnosti vysoké vůbec nemusí být, protože ve skutečnosti je korunka vytlačená nahoru (nebo chcete-li celý kůň poklesl v rámci kopytního pouzdra dolů) . Od korunky se tudíž výška patek spolehlivě měřit nedá. Skutečně spolehlivě se dá výška patek posoudit pouze podle aktuálních rtg snímků, nebo podle měření hloubky střelkových rýh. Disekce kopyt kadaverů pro lepší objasnění této problematiky zde: https://www.hoofrehab.com/Coronet.html

Mnoho kovářů celý problém zhorší (ať už vědomě, nebo nevědomě) tím, že se snaží, aby obě kopyta vypadala stejně tak, že nechají to špalkové kopyto, aby se suknilo. Většina z těch neyvážeností, o kterých jsme se bavili způsobí rozdíl v úhlu kopyta pouze okolo 2°- 3°. Všeobecně až příliš mnoho lidí nechává to špalkové kopyto, aby se suknilo, protože se jim zdá. Že je v lepším úhlu a podobá se více tomu druhému kopytu. Mnoha lidem se to takhle víc líbí, protože ta kopyta jsou si podobnější.

Když se překlop kopyta posune více dopředu (vzhledem k P3), všeobecně to zkrátí rozsah pohybu. Zkrácený chod zase způsobí to, že kopyta rostou ve strmějším úhlu. Tak se ta kopyta zase nechají více rozsukněná, aby to vypadalo na oko lépe. To je ovšem bludný kruh, ze kterého nevede cesta ven. Problémy se jen prohlubují. Nakonec pozice P3 a s tím i nové, odrůstající rohové pouzdro roste v čím dál strmějším úhlu, který se může časem přiblížit až k vertikále. Jediné, co přitom ten kůň potřeboval, bylo nechat mezi oběma kopyty rozdíl několika stupňů.

Poslední dobou ale vídám také velmi kompetentní trimmery, kteří si pečlivě hlídají, aby se na takovém hodně strmém kopytě sukně nikdy neobjevily. "Nové kopytní pouzdro by bylo úplně vertikální!" Ve skutečnosti to funguje tak, že jakmile začne odrůstat separace (sukně) ve špici, překlop se posune dozaději a kůň bude schopen prodloužit krok. Kopyto na tuto změnu odpoví tím, že začne odrůstat v mírnějším úhlu. Ve chvíli, kdy sukně odrostou úplně, kopyta budou vypadat mnohem lépe a budou si mnohem podobnější. Mezi mými klienty je pár takových, kteří jsou přesvědčení o tom, že jsem u jejich koně spravil špalkové kopyto, ale já jsem přitom pouze trimoval tak, že jsem nechal ta kopyta růst v úhlech odlišných cca o 2°, tak jak to ten kůň na začátku chtěl.

Tomuto šestiletému koni bylo diagnostikováno trvalé poškození suprascapulárního nervu a atrofie ramene. Koník měl problémy s ohýbáním na levou stranu a nebyl schopen cválat na levou nohu, ani ve volnosti ani pod sedlem. Měl výrazně zkrácený krok na levou stranu a noha se adaptovala růstem kopyta ve strmějším úhlu, aby tento handicap kompenzovala. Kopyto se nechávalo suknit, aby úhly obou kopyt vypadaly podobně. To mělo za následek posun překlopu více vpřed, krok se tudíž ještě více zkrátil a kopyto od korunky odrůstalo ještě strměji a kůň už pak začal kulhat a byl už prakticky nejezditelný. Efekt sněhové koule.

Kdybyste podrobně zkoumali toto kopyto a úhel jeho růstu při prvním setup trimu, mohli byste dojít k závěru, že když odrostou ty sukně, bude kopyto téměř vertikální. O pět měsíců později, když sukně konečně odrostly, příliš strmé úhly se "normalizovaly", protože se prodloužil krok a více přirozeného pohybu také pracuje pro nás. Jakmile se překlop posune více dozadu (vzhledem k P3), krok se prodlouží. Jakmile se prodlouží krok, na kopytě se začnou objevovat mnohem přirozenější úhly. Je to také efekt sněhové koule, ale mnohem lepší.

Levá noha byla rutinně upravena mustang rollem ve špici a patky se kontinuálně udržovaly na úrovni mozolnatého chodidla. Snížily se prakticky samy, nikdy nebyly snižovány zásahem do zdravého chodidla.

Mezitím se koni pomáhalo masírováním a protahováním předních končetin, které prováděl profesionální terapeut - sportovní masér. Výsledkem byl rozdíl 2°- 3°mezi úhly obou předních kopyt a velmi pěkný, vyvážený pohyb i pod sedlem. Koník nyní ochotně nacválává na obě strany a ohýbá se doleva plynule a lehce. Červené fleky a vlnky a vějířovitý růst je skoro pryč, od korunky dorůstá nová, hladká a kvalitní rohovina, která odrůstá rovnoměrně po celém obvodu kopyta.

Není pravděpodobné, že by tento koník ještě někdy mohl mít "normální" kopyta a celé tělo, ale v pohodě teď funguje s tím, co má.

U tohoto případu jsem při první návštěvě pozoroval kulhání nalevo a větší pohodlí na pravé straně, kde bylo špalkové kopyto. Patka nalevo se nechávala růst bez kontroly, vypodložená klínem. Chodidlo bylo u špice hodně sestrouháno a ztenčeno ve snaze docílit lepšího poměru úhlů u obou kopyt. Bolest levého předního kopyta byla z větší části způsobována nárazy kopyta při pohybu na dlouhých, podsazených patkách. Další bolestivost způsobovalo přílišné ztenčení chodidla.

Tyto fotky byly pořízeny o rok později. Kůň vykazoval dobrý, zdravý stav obou předních končetin. Spravil jsem něco? Vlastně ani ne - jen jsem akceptoval rozdílné úhly obou kopyt tak, jak to ten kůň potřeboval a nebojoval jsem s tím.

Přestože ani veterinář, ani zkušený masážní terapeut nebyli schopni najít pravou příčinu této nerovnováhy, víme, že tam někde bude. Naštěstí jsme se rozhodli prostě věřit adaptačním schopnostem kopyt a tomu, že kůň je schopen vytvořit si na kopytech přesně to, co ke kompenzaci potřebuje.

Věřte chodidlu a nedovolte separace a suknění stěn. Výsledkem naší práce zde byl další bosý kůň, který překonal všechna očekávání a dostal se do mnohem lepšího stavu, než při předchozím podkování.

Každé špalkové kopyto, které má kůň už nějakou dobu, bude mít vždy citlivé, nepoužívané a nevyvinuté střelky a prstový polštář. Můžete všechno spravit a zrehabilitovat, ale zadní část kopyta bude vždy příliš citlivá na to, abyste docílili nášlapu od patek. To způsobí zkrácení kroku, což má samo osobě za následek opět růst kopyta ve strmějším úhlu a vytvoření špalkového kopyta. Tedy náš starý známý bludný kruh. Jak z toho ven? Nášlap od patek v takovém případě umožní použití bot s vyměkčovacími podložkami a pohyb koně ve výběhu s hlubokým jemným štěrkem. To umožní rozvoj a posílení patkové oblasti, zmohutnění prstového polštáře a zmozolnatění střelky, což vás vyvede z tohoto bludného kruhu lépe, než cokoliv jiného.

Nakonec bych chtěl říct, že nemůžete kopyto žádným způsobem donutit k tomu, aby uzdravilo celého koně. Prakticky vždy, když si mě zavolají ke koni se špalkovým kopytem, zjistím, že kůň kulhá na tu "normální" nohu. Je to tím, že se lidé příliš snaží o to, aby obě kopyta vypadala stejně. Tento způsob uvažování ovšem vede k tomu, že kovář na nižší noze příliš strouhá chodidlo pod kopytní kostí ve špici, a nechává patky nekontrolovaně růst. Ovšem dvě chybná řešení nepovedou k úspěchu. Přistupujte k těm dvěma kopytům zcela individuáně, pokuste se najít pravou příčinu vzniku špalkového kopyta a pokuste se řešit v prvé řadě tohle. Když se podaří napravit, nebo alespoň částečně ulevit problému, který je skutečnou příčinou nerovnováhy, pak se obvykle rohovina chodidla na špalkovém kopytě promění v křídový materiál, který indikuje, že tělo je nyní připraveno na to, aby se patky mohly snížit. Mezitím se kůň začne pohybovat pohodlněji a vyváženěji, tedy nejlépe, jak je to v tu chvíli pro něj možné, což opět podpoří jeho léčení a zkvalitní jeho každodenní život.

Nejdůležitější ze všeho je zajistit hříbatům od začátku profesionální, kvalitní trim ve 4-týdenním intervalu. Mnoho trvalých problémů u dospělých koní - včetně prakticky všech případů špalkových (nebo high/low) kopyt nemuselo vůbec vzniknout, kdyby kostem, kloubům, šlachám, vazům a svalům nebylo nikdy umožněno formovat se vadně na zanedbaných nohou hříbat a mladých koní. 

originál článku Peta Rameyho: https://www.hoofrehab.com/ClubFoot.htm