VÝŠKA PATEK - ROZHODUJÍCÍ FAKTORY  -Pete Ramey

Při posouzení kopyt koně je třeba vidět celého koně, a to nejen ve stoje, ale i v pohybu. Výška patek je jedním z nejdůležitějších aspektů, které ovlivňují pohyb a celkové zdraví koně.

Při pohybu koně je naprosto zásadní ZPŮSOB JAK KŮŇ NAŠLAPUJE. Proto ho pozorně sledujte minimálně v kroku a v klusu. Nejdůležitější je všímat si, zda našlapuje naplocho, od patky, nebo na špici. Zdravý kůň bez problémů by měl našlapovat OD PATKY. V kroku je přijatelné, aby našlapoval naplocho. Nášlap na špici je kritickým ukazatelem při posuzování potřeb kopyt a trimu. Bude potřeba něco spravit, aby se kůň uzdravil. Protože našlapování od špic koně devastuje, a to od hlavy až po ocas.

Dále je dobré si všímat jak moc natahuje nohy dopředu, nebo pohybem šetří, drobí krok, popř. jak používá zadní nohy - zda je pohyb rovnoměrný, nebo zda hodně podkračuje pod sebe a nenatáhne po došlapu zadní nohu dozadu. To všechno budete potřebovat pro to, abyste posoudili jak vystrouhat kopyta a jak se co nejlépe přizpůsobit potřebám koně - a co s těmi patkami. Mohou být správně vysoko, nebo příliš slabé a nízké, nebo příliš vysoké (až špalkové). Může tam být rotace kopytní kosti současně se separací přední stěny po schvácení

V neposlední řadě je dobré si všímat, jaký postoj kůń preferuje v klidu. Zakračuje přední pod sebe, nebo je naopak vytahuje dopředu? Stojí jednou nohou více vpředu a druhou více vzadu? To vše může hodně napovědět.

Kůň je velké a těžké zvíře. Při došlapu musí kopyta absorbovat obrovskou nárazovou vlnu a je na to přírodou vybaven. Kopyta koně mají dokonalý mechanismus, jak tuto nárazovou energii distribuovat postupně do částí kopyta, které jsou pro to dokonale uzpůsobeny. Tato nárazová energie se nejlépe rozloží od patky přes střelky do střelkového polštáře a dále.

Jsou případy, kdy kůň potřebuje došlápnout nejdřív na špice, ale ty jsou velmi úzce specifické. Jsou to zejména situace, kdy jde kůň do prudkého kopce, kompenzuje nerovnosti povrchu, nebo potřebuje okamžitou akceleraci.

PROBLÉM NASTÁVÁ TEHDY, KDYŽ KŮŇ NAŠLAPUJE OD ŠPICE TRVALE A DLOUHODOBĚ.

Našlapování od špice přináší totální zkázu celému pohybovému aparátu a způsobuje řadu dalších problémů od zubů až po ocas koně. Měkká část kopyta je přírodou stvořena k tomu, aby absorbovala a kompenzovala tvrdé nárazy a měla by tvořit až 60%! kopyta, pokud je plně vyvinuta. U většiny našich domácích koní se nám o tom ovšem může jen zdát a máme pouhý zlomek tohoto čísla.

Koně, chovaní v našich běžných domácích podmínkách mají příliš málo pohybu na příliš měkkém terénu na to, aby si mohli vybudovat silné patky, chrupavky, střelkový polštář a velmi funkční, odolná kopyta. Udělejte proto maximum, aby vaši koně měli možnost pohybu 24 hodin denně, a to na náročném, členitém povrchu. Nejlépe od hříběte. Jen tak se mohou vyvinout perfektní kopyta bez kompromisů.

Pokud navíc zanedbáte pravidelné úpravy, naroste příliš mnoho stěny, střelka se nebude dotýkat země, a zadní část kopyt bude atrofovaná a citlivá.

Hlavní zásadou pro dobrý trim je, že chceme patky co nejníže, avšak nekompromisně je třeba dodržet pravidlo, že kůň nesmí být natolik citlivý, aby začal patku šetřit a preferoval našlapování od špice. Na druhou stranu je třeba, aby se alespoň při maximálním zatížení střelka dotýkala země.

Co tedy dělat, pokud jsou patky moc vysoké? Bylo by dobré je snížit do přirozené výšky, ale musíme důkladně zvážit, jak moc se této ideální výšce můžeme přiblížit, aniž bychom koně poškodili. Posuzujte koně v pohybu a ve stoje. Pokud kůň nerad natahuje nohy dopředu, drobí krok, stojí raději zakročen a není mu příjemné protažení nohy dopředu - jako na stoličku, - máte informaci, že má zkrácené šlachy, a pokud měl patky vysoko dlouhodobě, mohly se tomuto stavu přizpůsobit i svaly, klouby atd... V takovém případě je třeba postupovat velmi obezřetně, patky snižovat jen minimálně a dávat si velký pozor, abychom koně nepoškodili. Kdybyste hned snížili patky do ideální výšky, může dojít k přílišnému natažení až poranění šlach, bolestivosti a docílíte jen toho, že kůň bude našlapovat od špic. Všechno se jen zhorší.

Pokud kůň vykračuje pěkně, natahuje nohy, a nevadí mu protažení dopředu, pak jsou šlachy flexibilnější a můžete pokračovat razantněji. Vždy je ale lepší výraznější snížení patek rozložit do dvou až tří trimů, by se kůň mohl postupně adaptovat.

Při snižování patek se řiďte především RTG snímky a snažte se pokud možno kopírovat tvar kopytní kosti a dalších struktur uvnitř kopyta. Především respektujte potřebu silného chodidla, které by nikdy nemělo být tenší než 15mm. Vyhýbejte se strouhání chodidla kolem špičky střelky, půlměsíc od špice kopyta po špičku střelky nechte být. Jakékoliv ztenčení v této oblasti je velmi riskantní. Pokud je kopyto po schvácení, jen přiměřeně snižte patky tam, kde je materiálu příliš mnoho a odstrouhejte separovanou přední stěnu kolmo k zemi (s mustang rollem) Pokud nemáte k dispozici snímky RTG, dobrým vodítkem jsou střelkové rýhy. Jejich hloubka by měla být u špičky střelky cca 12 - 15mm od země a v nejhlubším bodě (u rozpěrek) cca 25 - 30mm. Nikdy nesnižujte patky natolik, aby střelkové rýhy byly pod těmito hodnotami. Berte v potaz zásady, uvedené výše.

U některých koní se mohou nechat delší patky - až o cca 6mm nad chodidlo, u jiných je lepší je sestrouhat až na úroveň chodidla - v závislosti na terénu, po kterém se pohybují (měkčí terén, písek - vyšší patky, tvrdý terén - nižší patky) ale také podle toho, jak vypadají střelky, střelkové rýhy (u silných, širokých střelů a hlubokých rýh můžeme jít s patkou níže, pokud je střelka slabá a střelkové rýhy nejsou příliš hluboké, navíc kůň našlapuje od špice - je dobré nechat patky vyšší a delší, cca tam, kam by to mělo dorůst a provést heel rocker úpravu - tedy sestrouhání patek šikmo k rozpěrkám a kulatý, pozvolný přechod (viz. fotka). Takto můžete kopyta strouhat dokud se nezlepší, ale nesmí nastat jedna z následujících variant: podtočení, praskání, přílišné podsouvání nebo jiné deformace patek. Také je třeba důsledně léčit případnou hnilobu, protože s hnilobou bude kůň vždy preferovat nášlap od špice a patky budou růst příliš vysoko. Pokud je střelka zdravá, nechávejte na ní maximum mozolu a příliš ji nestrouhejte, jen co je nezbytně nutné.

Pokud kůň našlapuje od špice a celá zadní část kopyta je slabá a ubohá, Ramey doporučuje boty s vyměkčením pod patkou a střelkou a častou, lehkou práci s tímto vyměkčením. Popisuje, že se kopyta rychle zlepšují.

Při dodržení všech těchto zásad bude časem možné strouhat patky (rozpěrky) až na úroveň chodidla (při zachování klenutosti), ale do té doby, než zesílí vnitřní struktury kopyta (střelkový polštář, patka, střelka) a budou schopny nést celou váhu a dobře absorbovat nárazy kopyta, musí se nechat patky delší s úpravou heel rocker, při současném zkrácení špice pro dobrý překlop.

NÁŠLAP OD PATKY JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ, A TOMU SE PODŘIZUJE VŠECHNO OSTATNÍ, DOKUD SE CELÉ CHODIDLO NEVYBUDUJE SILNĚJŠÍ A ZDRAVĚJŠÍ.

Taková rehabilitace může trvat dlouho, a její úspěch závisí na vašem dobrém posouzení a vhodném postupu při KAŽDÉM DALŠÍM TRIMU. Vždy musíte znovu posoudit všechny faktory, změny a postupovat dále s cílem dostat patky co nejníže, aniž by kůň 1) našlapoval od špice, 2) aniž byste ztenčili chodidlo, 3) aniž byste snížili palmární úhel pod 3°nebo způsobili přílišné přetížení končetiny.

Nakolik je váš postup úspěšný můžete zjistit také podle toho, jak kopyta odrůstají (jak se opotřebovávají)

Pokud je špice viditelně moc obroušená a patky méně, víte že poslední trim nebyl moc úspěšný (kůň našlapuje od špice, musíte nechat více patky) a musíte se lépe přizpůsobit dané situaci. Pokud se kopyto obrušuje rovnoměrně a dobře dorůstá, je to známka toho, že jste udělali všechno správně a kopyta se lepší.

Dalšími faktory, které se používají při určení správné výšky patek bývá strmost spěnky, délka patky od korunky (linie chlupů) nebo RTG - palmární/plantární úhel (t.j. nakolik je kopytní kost rovnoběžná se zemí).

Strmost spěnky může být zavádějící, a není relevantní pro posouzení jak vysoké patky konkrétní kůň potřebuje. Při správném postupu vždy docílíte toho, že kopyto bude ve stejném úhlu jako spěnky.

Posuzování výšky patek podle korunky (linie chlupů) je naprosto zavádějící, protože uložení kopytní kosti do kopytního pouzdra je u každého koně jiné (laicky řečeno každý kůň má kopytní kost jinak hluboko a tudíž podle toho může být kopytní pouzdro delší, nebo kratší, a to platí i v oblasti patek). Rozhodující je tloušťka chodidla, která nikdy nesmí být obětována.

Palmární/plantární úhel dle RTG je dobrým ukazatelem, ale ne dogmatem! Zdravý PÚ je kolem 3°- 5° směrem nahoru (pozitivně) Ovšem to je ideální stav, který nemusí být momentálně u každého koně možný. Úpravu výšky patek musíte vždy přizpůsobit možnostem koně - důležitými faktory opět jsou ztuhlé svaly, zkrácené šlachy, bolestivá hniloba v patce - pokud za těchto okolností snížíte patku do ideální výšky, bude kůň preferovat nášlap od špice (nebo dokonce na stranu, což je ještě horší), aby se vyhnul bolesti. Kopyta budou možná vypadat dokonale (a budou odpovídat PÚ 5°) ale koně bude ta patka tak bolet, že bude našlapovat v úhlu 25° a to ho úplně zničí.

Tudíž v konkrétní situaci může být lepší, když patku snížíte jen natolik, že PÚ bude např. 15°, ale na poddajnějším terénu se patky zaboří a střelka ponese určitou část váhy (bude stimulovaná) a kůň bude našlapovat od patek. Postupně se to bude lepšit a vy můžete patky dále snižovat pomalu směrem k ideálu.

U zadních nohou často bývá opačný problém - 0° nebo dokonce negativní plantární úhel. Pokud to není pouze následek viditelně mizerného trimu, pak určitě můžete pozorovat špatný a škodlivý pohybový stereotyp - zadní nohy dosahují moc dopředu, kůň se podkračuje a nenatáhne po došlapu nohu dozadu (může zde být sražená záď). Příčin pro tento stav může být mnoho - kompenzace bolesti předních nohou, dlouhé stání v boxe se zatuhnutím svalů, nedostatečná fáze zahřátí před tréninkem, nepadnoucí sedlo, nepadnoucí jezdec (se špatnou rovnováhou), problémy se zuby, problémy s bederní páteří, křížovou oblastí, bolesti kyčlí, hlezen, může to být stav po úrazu atd...

U takového případu jsou nutné snímky RTG (tloušťka chodidel), posouzení veterináře, fyzioterapeuta. Pomoci může protahování, lehká, dobrá práce na kavaletkách - to je lepší, než jakákoliv léčebná metoda. Pomoci můžou boty s vyměkčením patek/střelek. Pokud se pohybový vzorec zlepší, pak pomáhají. Ale pozor, mohou stav i zhoršit - je třeba dobře si všímat rozdílů v pohybu koně a pečlivě posoudit co pomáhá, a co nikoliv.

zdroj: článek Peta Rameyho https://www.hoofrehab.com/HeelHeight.html