PRASKLINY KOPYTNÍ STĚNY - Pete Ramey

autor: PETE RAMEY

Většina prasklin kopytní stěny vzniká kvůli tomu, že stěna není pevně připojená ke kopytní kosti a k laterálním chrupavkám. Pak kopytní stěna prostě není dostatečně silná na to, aby obstála při zátěži z nárazů bez opory pevného lamelárního spojení. Ve chvíli, kdy začnete kopyta správně upravovat v přiměřených (4-týdenních) intervalech, stěna bude dále dorůstat pevně spojená. Typické je, že kopyto bude odrůstat "utaženější" už od korunky, a takto doroste až k zemi. Dosavadní sukňovitý, nebo zvonovitý tvar bude nahrazen tvarem s rovnými stěnami, rostoucími v patřičném úhlu k zemi, a všechny praskliny odrostou zároveň s novým nárůstem silné, pevně připojené kopytní stěny.

Všechno, co potřebujete k tomu, abyste se zbavili asi 90 a více % všech prasklin na kopytní stěně je pravidelný mustang roll, který si tato klisna zajistila sama, dostatečným pohybem ve volné přírodě a tudíž žádné praskliny ve stěně nemá.

Musíte pečlivě zvážit, na jakém terénu se bude kůň pohybovat, abyste stěnu správně upravili. Buď ji necháte vzhledem k chodidlu pasivní, nebo ve stejné výšce, anebo o trochu delší, než je chodidlo. Tak či onak, měli byste vždy aplikovat stejný tvar - tedy strhnout vnější hranu do 45° a zaoblit ji po celém obvodu kopyta. Pokud je chodidlo tenké/anebo povrch velmi tvrdý, nechávám stěnu o trochu delší než chodidlo. Pokud je chodidlo dostatečně silné a /nebo je povrch měkčí, nechávám stěnu zároveň s chodidlem, nebo ji trochu zvednu nad zem. Jako vždy buďte připraveni na použití bot s vyměkčovacími pady, pokud to bude situace vyžadovat. V článku  je popsáno, jak zjistit, jak je na tom kůň s tloušťkou chodidla.

Celý trik, jak docílit u koně pěkných stěn bez prasklin v podstatě spočívá v kvalitním, správném "mustang rollu". (někdy může být lepší rovné strhnutí hrany v úhlu 45 - 60° bez zaoblení) a dostatek času na to, aby stará stěna s prasklinami odrostla. Takže pokud chceme rozvinout další diskuzi na téma "praskliny kopytní stěny", budeme se muset zaměřit na případy, kdy je to trochu jinak a celý proces tedy může být poněkud složitější.

Výživa

Příčinou prakticky všech případů narušení lamelového spojení kopytní stěny je výživový problém. Následkem chyb ve výživě může být ošklivý, hluboký příkop v místě, kde by měla být bílá čára. Tento "příkop" bývá někdy vyplněn zbytky zdeformovaných, rozpadlých lamel (buněk keratinu vyplňujících prostor mezi separovanými dermálními a epidermálními lamelami). V jiných případech může být chodidlo vytažené dopředu, nebo zdeformované sukní, a bílá čára přitom může při pohledu od chodidla vypadat úplně normálně. Ať tak či onak, kopytní stěna se bude suknit směrem ven, jakmile se přiblíží k zemi. Přiložte ke stěně vertikálně něco rovného, a pokud kdekoliv po celém obvodu kopytní stěny najdete něco nerovného, věřte tomu, že tam jistojistě je separace stěny a P3 nebo laterálních chrupavek.

Dalším důkazem toho, že výživa koně pracuje proti vám jsou horizontální kroužky, nebo červené fleky, odrůstající od korunky směrem dolů. Jakýkoliv zánět, nebo větší změna se může projevit těmito červenými fleky na kopytní stěně, ale typické je, že pokud vidíte kontinuální sérii těchto fleků, bezpečně z toho můžete udělat závěr, že kůň je v neustálém stavu výživového stresu. Často se objevují u koní obézních, u koní nedovyživených, u koní s kožními problémy včetně srsti a hřívy (ocasu). To všechno pramení ze zásadních chyb ve výživě a prakticky vždy se objevuje ruku v ruce s problémy s kopyty. Kůže (a kopyta jsou doslova specializovaným orgánem kůže) je to první, co tělo ochudí o výživu, když je problém, aby uchránilo důležitější orgány, pokud čelí nějakému výživovému stresu. Dá se tedy říct, že pokud je kůň ve stavu výživové nouze, vždy se to jako první projeví právě na kůži, srsti a na kopytech. Proto jsou právě kopyta dokonalým zrcadlem celkového zdravotního stavu koně a jsou vždy tím prvním, co se pokazí, pokud má kůň problém. Je naprosto zásadní, aby si tohle majitelé koní uvědomili, protože když má kůň výživové problémy, projeví se to vždy také na jeho energii, kondici, schopnosti regenerace, na jeho výkonu, chuti do práce, na imunitním systému, na kvalitě kostí, kloubů a šlach včetně všech ostatních tkání atd... prostě na celém zdraví a celkové pohodě koně.

Pokud nevhodná strava koně neustále oslabuje lamely, nikdy se vám úplně nepodaří vybudovat dobře spojené, zdravé stěny, a i praskliny se budou tvrdošíjně objevovat znovu a znovu. Hlavním viníkem je obvykle přebytek cukru (nebo, lépe řečeno - nedostatek fyzické aktivity na to, aby ty cukry, které kůň zkonzumuje, mohl spálit). Obiloviny, které jsme zvyklí krmit, zpravidla obsahují přes 60% cukru. Kultivovaná pastvina se může pohybovat kolem 30% cukru, totéž platí i o seně (studie na toto téma poskytuje www.safergrass.org). Z hlediska přirozeného života koní se děje to, že koně, chovaní v našich stájích jednak nemají zdaleka tolik pohybu a fyzické aktivity jako ve volnosti, ale navíc se doslova koupou v cukrové lázni. Tělo koně produkuje vyšší hodnoty inzulinu, aby se vyrovnalo s těmito přebytky, a vysoký inzulin narušuje integritu lamel. [Asplin K.E., et al., Induction of Laminitis by Prolonged Hyperinsulinaemia, The Veterinary Journal (2007) doi: 10.1016/ j.tvjl.2007.07.003] (což považuji za nejzásadnější studii na téma laminitis tohoto století.

Čtěte článek: https://www.hoofrehab.com/LaminitisUpdate.html

Dále přichází na řadu deficit minerálů (stopových prvků) ve výživě, nebo, co je ještě mnohem horší, přebytky některých minerálů/stopových prvků (zejména železa), což opět trvale oslabuje lamely. Testování objemového krmiva je naprosto běžné v chovech hovězího dobytka, ale u koní se dělá zřídka. U přetrvávajících problémů s kopyty to někdy bývá jediné funkční řešení, jak najít problém. Může to být opravdu složité, nebo naopak velmi jednoduché, záleží na situaci. Pro mě tato objevná cesta začala tím, že jsem měl klienty na třech různých pastvinách, kde se nedařilo dát dohromady jediné kopyto. Nakonec jsme otestovali trávu, a zjistilo se, že tam nebylo ani minimum zinku a mědi. Oba tyto stopové prvky jsou velmi důležité pro boj se zánětem, a zároveň jsou základními stavebními kameny kožních struktur. (tzn. i kopyt) Tento jednoduchý problém jsme napravili doplněním stopových prvků do KD a všechno se okamžitě začalo zlepšovat. Koním začaly od korunky odrůstat pevně spojené, zdravé stěny, a jakmile kopyta odrostla celá, bylo po problémech. To mě fakt dostalo. Čtěte článek https://www.mustang-trim.cz/l/nakrmte-kopyto/ pro detailní informace na toto téma.

Tohle jednoduché řešení skvěle zafungovalo. Někdy jediné, co potřebujete, je přidat koni fyzickou zátěž, nebo pastevní náhubek. Někdy ovšem budete potřebovat odborníka na výživu, aby vám poradil a sestavil přesnou krmnou dávku. Dělám to vždy u každého koně? - Ne. Ale je to první věc, na kterou se zaměřím, když to "nějak nefunguje" a separace se objevují neustále znovu a znovu. (nebo když vidím "nápis na stěně"), pak se většinou vyplatí.

"nápisy na stěně" (slovní hříčka, - stěny zde mluví jasnou řečí...)

Vlnky, prohlubně a červené fleky odshora dolů na kopytní stěně mluví jasnou řečí. Sukně a deformace, zvonovitý tvar kopyt... když se něco z toho objeví na kopytech vašeho koně, máte právo hysterčit. Také si povšimněte kusu odlomené stěny u země na kopytě na obrázku nalevo. Horní linie tohoto odlomení je paralelní s růstovými kroužky. Pokaždé, když uvidíte takový odlomek, který je paralelní s růstovými kroužky, je to buď starý absces, který se provalil korunkou, nebo přílišný náraz, který korunku traumatizoval. V obou případech tato horizontální prasklina odrostla až odshora, a nakonec se u země odlomí jako na této fotce.

Frekvence trimu

Když stěny přerůstají, je přirozené, že vznikají sukně a kopyta praskají a odlamují se. Je to důležitý obranný mechanismus v praxi. Pokud by se to nedělo, pak by v přírodě museli koně běhat na kopytech, dlouhých jako chůdy, a pravděpodobně by si polámali nohy. Ve většině případů je zapotřebí kopyto trimovat, když stěna odroste víc jak o 6mm nad úroveň mozolnatého chodidla, ale zásadně vždy PŘEDTÍM, než se objeví sukně, separace a praskliny. Pokud se snažíte kopyto zotavit ze sukní a k tomu přináležejících prasklin, tohle je obzvláště důležité. Interval trimu se nikdy nesmí zanedbat, jinak budete zase tam, kde jste byli na začátku. Pokud je stěna silná a pevně připojená zdravými lamelami, tolik se toho zase nestane, když se bude strouhat o týden nebo dva později, ale pokud se chcete zbavit sukní a prasklin, nesmí se to stát nikdy. Dokonce i čtyřtýdenní interval může být v takovém případě nedostatečný, protože stěna stihne za tu dobu opět přerůst a vy se s rehabilitací nepohnete z místa.

Periferní zatížení

Kopytní stěna nikdy nebyla přírodou primárně určena k nesení celé váhy koně. Lamelové spojení je sice velmi silné, ale pokud je kopyto zatížené výhradně periferně (kdy celou váhu koně nese stěna), veškeré nárazové síly působí právě na lamelové spojení, na kterém prakticky visí celý kůň. Na tohle všechno ovšem to lamelové spojení není a nemůže být dostatečně silné. Na nesení váhy koně a rozptýlení nárazové energie se musí společně podílet chodidlo, rozpěrky, střelka a kopytní stěna. Musí pracovat společně jako tým. Jakákoliv metoda trimování, nebo podkování, při které se zatěžuje výhradně kopytní stěna naprosto znemožní regeneraci lamelového spojení a nárůst kvalitní, pevně spojené stěny. Praskliny v kopytní stěně nikdy nezmizí. Možná jsou to silná slova, ale bohužel pravdivá.

Já osobně jsem přesvědčen o tom, že právě chodidlo má funkci primární vertikální opory koně. Ale pozor - chodidlo roste a nejlépe prosperuje ve zdraví pouze v režimu neustálého střídání zatížení a úlevy. Ovšem, jako jakákoliv jiná živá struktura, strádá a degeneruje při vystavení konstantnímu tlaku. Takže si myslím, že tento můj koncept nelze vůbec aplikovat při podkování. Pokud byste totiž koně podkovali s nějakou mírou tlaku na chodidlo, tento tlak by byl na chodidle do určité míry permanentní, a to by poškodilo chodidlovou škáru, protože k plné úlevě od tohoto tlaku by nedocházelo ani při odlehčení končetiny. Proto jsem přesvědčen, že i koně, kteří mají být znovu okováni, potřebují být z času na čas na nějakou dobu naboso, aby jim odrostly praskliny v kopytní stěně a lamelové spojení se mohlo zregenerovat.

KRMENÍ + TRIM + ELIMINACE PERIFERNÍHO ZATÍŽENÍ = ZDRAVĚJŠÍ KOPYTA

Nášlap od špic

Bez ohledu na to, jak dobře nebo špatně trimujete nebo kovete, nebo ošetřujete kopytní stěny, nikdy se vám nepodaří zregenerovat kopytní stěnu a lamelové spojení a nepodaří se vám zbavit se prasklin, pokud kůň našlapuje od špic. Nášlap od patek musí být prioritou č.1 u každého koně a u každé metody bosého trimu, nebo podkování. Tak se totiž koně přirozeně pohybují. Tudíž bychom měli hlavně přemýšlet o tom, jak se o kopyta starat, abychom koni tento přirozený pohyb nikdy nevzali a aby k nášlapu od špic vůbec nikdy nemuselo dojít. Na druhou stranu, pokud už k němu došlo, jediný způsob, jak se kůň může zregenerovat a uzdravit je opět mu nášlap od patek umožnit.

Z hlediska bosého trimu to znamená pečlivé posouzení výšky patek a místa překlopu. Ze všeho nejdřív se ujistěte, že nestrouháte patky příliš nízko a dozadu a nezpůsobujete tím koni citlivost, což bude mít za následek nášlap od špic. Obecné pravidlo zní, že patky by měly být co nejníž, ovšem pouze při dodržení těchto zásadních premis:

1) nesmí způsobovat citlivost, a tudíž nášlap od špic.

2) nesmíte zasáhnout do zdravého 13 - 19mm silného, mozolnatého chodidla - absolutně vůbec, NIKDY. (pomůže vám měření kopyt podle článku )

To se lehko řekne, ale splnit tyto požadavky vyžaduje skutečnou zručnost, všímavost a spoustu zkušeností. I tak se vám občas stane, že to u některého koně neodhadnete a způsobíte mu citlivost a kompenzační nášlap od špic. Každopádně pracujte soustředěně a pečlivě a neudělejte tuto chybu z nedbalosti, a rozhodně ne podruhé u stejného koně. Pozorujte jak se kůň pohybuje před a po trimu, a co je ještě důležitější, všímejte si před trimem jak je kopyto obroušeno. U koně, který se pohybuje zdravě a korektně bude kopyto obroušeno rovnoměrně všude stejně. Kopyto, nebo i podkova koně, který našlapuje od špic, bude nadměrně obroušeno ve špici. Důvodem, proč je toto posouzení podle obrusu objektivnější a více vypovídající, než pouhé pozorování koně v pohybu je, že na kopytě vidíte záznam o jeho každodenním pohybu v horizontu těch 4 týdnů mezi trimy, a nikoliv pouze záznam pohybu během těch několika minut, co ho pozorujete, kdy může dojít k mnoha různým ovlivněním (terén, počasí atd..)

Čtěte článek https://www.mustang-trim.cz/l/vyska-patek-rozhodujici-faktory/ kde najdete důležité detailní informace.

Stav kopyta ve špici může rovněž bránit nášlapu od patek. Pokud je stěna separovaná od kopytní kosti, mezi dermálními a epidermálními lamelami se nahromadí odumřelé buňky a vytvoří lamelární klín. U země to může vypadat jako normální chodidlová škára, ovšem na RTG snímku, nebo při detailním pozorování je možno odhalit rozdílnosti ve struktuře materiálu lamelárního klínu a chodidla i zvenku. U těchto případu je často možné pozorovat "otisk" P3 - kopytní kosti na spodní části kopyta, - všechno, co je vpředu před tímto "otiskem" je materiál lamelárního klínu. Pokud není chodidlo příliš ztenčené (tenčí než 13mm), je nutné ulevit tlaku na lamelární klín, který páčí a nadále odtrhává stěnu. Strhněte hranu ve špici v úhlu cca 15-20° a udělejte překlop, který bude začínat cca 6mm za hranicí pravého chodidla v lamelárním klínu. Nikdy nestrouhejte chodidlo, pouze hmotu lamelárního klínu! Pro více informací na toto téma čtěte článek: https://www.mustang-trim.cz/l/preklop-pete-ramey/.

To je pro docílení nášlapu od patek opravdu hodně důležité, kvůli fyzikálním a biomechanickým zákonům při pohybu nohy koně při každém zvednutí nohy a jejím opětovném umístění na zem. Je to jako u baseballu, - pokud kůň zvedne nohu příliš vertikálně (což dělá, když mu překáží příliš dlouhá špice s lamelárním klínem) noha se zvedne výše, ale o to je krok kratší. Výsledný krátký krok má za následek nášlap od špice, protože noha se nenatáhne dostatečně dopředu. Pokud se vám podaří vrátit efektivní překlop zpátky na své místo, kde by byl za normálních okolností (se zdravou stěnou bez lamelárního klínu), noha zůstane na zemi déle, zvedne se níž a bude se moci lépe natáhnout dopředu, tudíž tím koni umožníte nášlap od patek (pokud nejsou patky bolavé).

Kůň může být citlivější na zadní část kopyt také z důvodu nedostatečně vyvinutého prstového polštáře, kopytních chrupavek, příliš nízkých patek, kvůli hnilobě střelky a střelkových rýh, atd. - obzvlášť na tvrdém terénu - v tom případě bude na nějakou dobu potřebovat vhodné boty s vyměkčenými pady, aby se mohl bez bolesti korektně pohybovat a tudíž uzdravovat. Zakopaný pes je totiž v tom, že kvůli oslabení a bolesti kůň tyto struktury v zadní části kopyt nepoužívá, jenže při nepoužívání tyto struktury dále atrofují. Zregenerovat se mohou pouze při jejich správném zatěžování při korektním pohybu. To znamená, že koně v tomto stavu nejlépe uzdraví dostatek takového zdravého pohybu. Štěrk o frakci cca 1cm (vel. hrášku) ve výběhu je magickou přísadou do tohoto uzdravovacího koktejlu.

Jak při rehabilitaci vhodně využít boty je popsáno v článku: https://www.hoofrehab.com/BootArticle.htm

Zřejmý "hrb" nebo "otisk" kopytní kosti na spodní části kopyta. Materiál za tímto "otiskem" je pravé chodidlo koně. Vše, co je vpředu od "otisku" je lamelární klín. Pokud něco takového uvidíte na kopytech svého koně, máte nárok být hysteričtí. Je načase okamžitě zavést nový management krmení a lepší péče o kopyta, včera bylo pozdě...

Pokud jsou praskliny v kopytě hodně závažné a vedou od země až ke korunce, a nedaří se to spravit, může se hodit Equicast. Který zajistí úplné odlehčení kopytní stěny. Pokud to uděláte na bosém kopytě, může to být nebezpečné. The Equicasts - speciální materiál, kterým se kopyto obalí a zajistí odlehčení stěn, ale s vyměkčením chodidla, které není tudíž příliš přetěžováno a tím se kopytu umožní regenerace od korunky až dolů. Detaily najdete v článku https://www.hoofrehab.com/Hoofcast.html, nicméně Equicasty jsou velmi drahé a v ČR to nikdo neumí aplikovat.

Komplikace způsobené houbovými infekcemi

Houbové infekce obvykle neobtěžují zdravá kopyta, ale nechte je usídlit v prasklině kopytní stěny a brzy se zvládnou prožrat pěkně daleko, a zvládají se prokousávat kopytem nahoru dokonce rychleji, než stačí dorůstat nová rohovina. To by se jim u zdravé, pevně spojené stěny nikdy nepodařilo. Podezření na hlubokou houbovou infekci byste měli mít vždy, když se vám dlouhodobě nedaří zbavit se úporných prasklin. Když dojdu k závěru, že příčinou dlouhodobých potížích při neústupnosti prasklin je právě houbová infekce, doporučím mých klientům léčbu máčením kopyt do různých roztoků. Není ovšem žádný jednotný návod na něco, co zabere vždy u všech případů. Aplikace zvenku jsou všeobecně velmi málo účinné. Pokud jsou infekce hluboké a úporné, pomůže jedině hloubkové máčení kopyta, jinak se s tím možná budete trápit dalších deset let. Můj oblíbený velmi účinný roztok je aktivní a zředěný Oxine AH (oxid chloričitý), White Lightning, Clean Trax, anebo 30-minutový 50/50 roztok vody a jablečného octa (všechny tyto substance mohou dráždit pokožku u některých citlivých koní - proto s aplikací začínejte opatrně a kontrolujte možnou reakci. Roztoky v žádném případě nepoužívejte koncentrovanější, než se doporučuje). Pokud je váš kůň na tyto substance citlivý, máčejte kopyto v igelitovém sáčku, kde bude kopyto ponořeno pouze v několika cm tohoto roztoku (pod korunkou v patce). Sáček stáhněte kolem kopyta a připevněte k noze nad spěnkovým kloubem (i výpary mají určitou účinnost). Po aplikaci roztoku kopyta pečlivě omyjte vodou.

Pokyny k použití Oxine AH (oxidu chloričitého) Aktivujte 120ml oxidu chloričitého (Oxine AH) buď se 120ml octa nebo s jednou čajovou lžičkou kyseliny citronové. Počkejte, než se roztok aktivuje/zežloutne, pak ho zřeďte 4 litry vody. Kopyta máčejte v tomto roztoku po dobu 20 minut, 1-2 krát týdně.

Musím se také zmínit o účinku koncentrátu lysolu (prostředek na čištění koupelen), který často používám namíchaný přesně podle pokynů na čištění koupelnových podlah (nikdy ne silnější roztok!) neměl bych to uvádět, protože je to v rozporu s pokyny na etiketě. Ale použil jsem to na stovkách koní a nikdy jsem neviděl žádný negativní efekt, ani jsem o ničem takovém nikdy neslyšel. Je to stejné jako s roztokem jablečného octa. Je to tak úžasně účinné hlavně proto, že je to levné a lidi si to koupí a aplikují znovu a znovu, pak se ovšem jistě výsledek dostaví. U drahých super produktů to zkusí jednou, dvakrát a pak už se jim to nechce dál platit... Koncentrát lysolu udělá takovou mýdlovou vodu, která super účinně zabíjí všechny ty bakterie a houby, aniž by poškodila živou tkáň, nebo příliš vysušila kůži a kopyta. Je to elegantně jednoduché, a velmi funkční. Nejlepší jsou boty na máčení (soaker) od Easy Boot. Nejefektivnější je máčení kopyt 3-4x týdně na 30 minut. Používám to na praskliny v kopytní stěně, separaci stěny (nemoc bílé čáry), a na hniloby.

Někdy jsou na kopytech mnohočetné povrchové praskliny po celém obvodu stěny, které neodrůstají a kopyto vypadá ošklivě. Původcem těchto prasklin je zpravidla houbová infekce. Je důležité si to uvědomit, protože spousta lidí udělá chybný závěr, že je to v důsledku toho, že jsou kopyta příliš vysušená a natírají je všelijakými oleji. To ovšem kopyto pěkně uzavře a těm patogenům se pod neprodyšnou vrstvou olejového nátěru skvěle daří a prožírají se o to víc vesele dál. Také k tomu přispívá stálé střídání sucha a mokra. Dobře pomáhá, když kůň může být více v suchu. Když je možné povrchové praskliny trochu otevřít vzduchu, aniž by se tím výrazněji poškodila (ztenčila) stěna, často to dělám.

I zde je potřeba vážněji se zamyslet nad výživou koně. Pokud má kůň nějaký deficit důležitého prvku, ze všeho nejdřív se to promítne na kopytech, protože vnitřní orgány jsou důležitější. Kůže, srst a kopyta dostanou až co zbude. Tudíž jakákoliv výživová chyba způsobí v první řadě oslabení kopyt a jejich větší náchylnost na hniloby a všelijaké houbové a bakteriální infekce.

Jizvy v korunce

Někdy se stává, že prasklina vyjede tak vysoko, že pokračuje až do korunky a naruší ji. Korunku může narušit také silný náraz, nebo hluboká řezná rána. V postiženém místě začne trvale odrůstat jizvová tkáň a místo je už pak trvale oslabené, což se může projevit i trvale pomalejším odrůstáním stěny v tom místě. Obvykle je to jen kosmetická vada. Není to bolestivé, jediný problém je to, že tohle slabší místo může být opět vstupní branou pro houbové infekce, které se pak mohou dále rozšířit a takovou prasklinu zvětšit a místo ještě více oslabit. Když vidím, že se tohle děje, dám majiteli pokyn na každotýdenní antihoubové máčení kopyt na věčné časy a nikdy jinak, aby se infekce nemohla nikdy obnovit, a aby ty patogeny dostávaly jasnou informaci, že už se na tohle místo nemají raději ani podívat.

Poškození lamel

U dermálních a epidermálních lamel může nastat obdobná situace. Stará prasklina ve stěně naruší lamely, keratom může narušit růst, deformita nebo adaptační změna tvaru kopytní kosti (crena neboli úbytek kopytní kosti ve špici) může vytvořit pecku (díru) v lamelách. Přirozená crena, neboli úbytek kopytní kosti ve špici je u některých koní hodně výrazná - zdá se, že především u tažných koní. To může zanechat mezeru také v lamelách ve špici. (když uvidíte koně s několika prasklinami, vycházejícími z černé díry uprostřed špice, můžete se vsadit, že tam bude pořádná crena. I z pohledu na chodidlo můžete někdy pozorovat typický tvar s vykouslou špičkou, který přesně odráží tvar přední části kopytní kosti.

Finálním shrnutím tohoto všeho je, že někdy v bílé čáře může chybět několik lamel - v bílé čáře bude místo lamel dírka. Stejně jako je tomu s jizvou v korunce, většinou to nemusí dělat problémy, ovšem až na to, že tato poškození mohou být vstupní branou pro patogeny, které následně mohou napáchat i dost velké škody na ostatních lamelách v okolí a prožírat se dál kopytní stěnou nahoru. Pomůže opět máčení kopyt ve výše uvedených roztocích. Pokud jsou na některém místě na kopytu takové permanentní díry, i zde může být nutný program každotýdenního máčení navždy. Tím se většinou zabrání tomu, aby se problémy stále vracely.

To je prakticky vše, co potřebuji k tomu, aby koně v mojí péči neměli problémy s prasklinami kopytních stěn. Za použití těchto několika jednoduchých metod nemám problémy s vyřešením prakticky jakýchkoliv prasklin. Doufám, že tyto informace pomůžou i vašim koním.

6 měsíců práce na LP u těžkého případu, kde se dělo současně prakticky všechno, co je popsáno v tomto článku.

U setup trimu v říjnu byly na kopytě přítomny výrazné sukně/ separace kopytní stěny. Hluboká díra vpředu vykazovala všechny známky houbové infekce a souvisejících komplikací. Zde bylo potřeba aplikovat sérii máčení kopyt v desinfekčních roztocích. V korunce je zjizvení z doby v minulosti, kdy se prasklina rozšířila až do korunky. Můžete vidět zvlněnou, separovanou stěnu s lamelárním klínem před úrovní pravého chodidla, který poukazuje na problémy s krmením.

Jak už to bývá u těchto centrálních prasklin, můžete vidět pecku (vykousnutí) v přední části chodidla, která odráží tvar kopytní kosti s crenou. Toto místo bylo vstupní branou pro infekci, a tudíž primární příčinou této velké, úporné praskliny, která tam byla po několik let a několika různým kovářům se nepodařilo se jí zbavit. Je vysoce pravděpodobné, že by se hluboké díry a praskliny opět objevily, jakmile by majitelka přestala aplikovat každotýdenní máčení kopyt v desinfekčních roztocích.

A nakonec v květnu (tedy po 7 měsících) praskliny a díry zcela zmizely. Zjizvení v korunce/oslabení tam bude už trvale, ale správná péče zajistí, že s tím ten kůň nebude mít problémy.

Originál: článek Peta Rameyho: https://www.hoofrehab.com/WallCracks.html