KOPYTA A VÝŽIVA

KOLIKRÁT UŽ JSTE TO SLYŠELI? 

- TEN MŮJ KŮŇ PROSTĚ TLOUSTNE ZE VZDUCHU!!

souvisí s článkem NAKRMTE KOPYTO https://www.mustang-trim.cz/l/nakrmte-kopyto/

Máme tady jeden problém. Problém s nadbytkem. Pro koně je to  velký problém (ostatně pro lidi také). Chceme našim miláčkům dopřát to nejlepší, aby byli šťastní. A nejlepší barva koně je tlustá, že?

Spousta lidí bohužel ani nepozná, že je jejich kůň tlustý. připadá jim spíš roztomile baculatý.. :-/

Dnes se hodně hovoří o tom, že tloušťka není zdravá, ani u lidí, ani u koní. Příliš mnoho cukrů může způsobit laminitis, koník se vám může schvátit. Tak mu raději dáme jen seno. Stačí to?

Po mnoho let se tvrdilo, že pokud je váš kůň dobře krmitelný, musíte omezit příjem trávy, příjem sena, a nic jiného nedávat, aby zůstali štíhlí. A byl to neustálý boj, udržet je v dobré kondici bez nadváhy.
Ale tímto způsobem neustále stresujeme jejich přirozenou schopnost regulovat svůj zažívací systém tak, jak by to dělali v divočině. Navíc dlouhodobější hladovění může překyselovat žaludek a způsobit jiné zdravotní problémy. Za nadměrnou konzumací sena také často stojí deficity některých prvků, které chce koník doplnit, a následně se zase předávkuje jinými prvky, které zase blokují vstřebávání dalších prvků. Začarovaný kruh, což?

Jak asi všichni víte, koně v přírodě se pasou po většinu dne na mnoha druzích travin, okusují kmeny stromů a keřů a zůstávají zdraví a v dobré kondici. Mohou se na chudé pastvě popásat jak je libo, navíc se při tom neustále pohybují.

Většina domestikovaných koní ovšem nemá šanci na takový život, s možností takovéto permanentní, pestré pastvy a stálého pohybu.

Koně jsou býložravci s jedním žaludkem a jsou zvyklí trávit velké množství hrubé vlákniny.
Jedná se především o proces mikrobiální fermentace uvnitř trávicího traktu. Jenže není seno jako seno a není tráva jako tráva. Mladá šťavnatá tráva je nabitá cukry, a je zcela jiná než vysoká tráva po odkvětu, prorostlá stařinou. Také záleží na skladbě půdy co ve vaší trávě je, nebo není. I seno může být příliš cukernaté a koník/poník z něj může mít průjem, nebo se schvátit, i když ho dostává v menším množství. Zeleňoučké, lístečkové jemné seno, které tak krásně voní, patří k tomu nejnebezpečnějšímu. Naopak delší, starší seno (sklízené po vyprášení) hrubé, skoro jako sláma, bude obsahovat více vlákniny a méně cukrů a bude pro koně vhodnější. 

Ty trávicí potvůrky, které žijí ve střevech a v žaludku musí být také živeny pestrou skladbou zdravé vlákniny, a to neustále a pomálu, po troškách. A nemají rády přebytek cukru, který se záhy přemění ve vraždící kyselinu, kterou zase mají rády úplně jiné potvůrky, tedy spíše potvory, které naše koně ničí.
Takže pokud jsou koně nuceni trávit svůj čas na holém výběhu, na precizně vypočítaných krmných dávkách, nebo jim dojde hrubá vláknina na delší čas, vytvoří se uvnitř koně velmi nezdravé (kyselé) prostředí. Koník je stresovaný a bolí ho žaludek. Ve střevech dochází k hromadnému úhynu těch "správných bakterií" a naopak k přemnožení těch škodlivých. Střeva koně nutně potřebují zásadité prostředí. To je u přebytku cukrů nedosažitelné. Žaludek je ve své podstatě chemickou továrnou, která natráví potravu silnou kyselinou. Jenže čeho je moc, toho je příliš. Ani žaludek nezvládne příliš cukernaté krmení a pokud kyselost prostředí v žaludku přesáhne únosnou mez, začne tato agresivní kyselina naleptávat stěny žaludku. Když to trvá déle, koník se začne trápit bolestivými žaludečními vředy a bude ztrácet na váze bez ohledu na to, jak moc do něj budete cpát ovsa, nebo ječmene. Je to spíš naopak, protože obiloviny mají obsah cukru až 60%!! Proto tak často mají tento problém koně z dostihového sportu, protože se krmí vysokými dávkami obilovin, a to pak následně i v období, kdy už nejsou ve vysoké zátěži a tento cukr nespálí (tedy hlavně u nových majitelů) V první fázi se při přecukrování/překyselení organismu objeví na kopytech hniloby střelu, separace kopytní stěny, nemoc bílé čáry. Když to pokračuje, nebo se cukru ještě přidá, koník může dostat průjem, a následně přijde lehčí, nebo těžší schvácení kopyt.

Takže příliš mnoho obilovin (což může být i hrst, pokud váš kůň nemá adekvátní výdej energie) a bohatá zelená (nebo nízká jarní a podzimní) pastva může být pro koně velkým problémem. Ovšem zároveň platí také to, že pokud necháte vaše koně celý den žrát ve výběhu nutričně nevyvážené seno, plné cukrů ovšem s deficitem některých mikroprvků, a budete si myslet, že je na dietě, může to koni způsobit i vážné zdravotní problémy i dlouhodobého rázu. 

Tudíž: získat v tomto směru rovnováhu a následně dobrý stav mikroflory v zažívacím traktu je pro zdraví koně naprosto zásadní! (ale u některých jedinců velmi nelehké, obzvláště když máte doma 4 koně, kteří mají každý naprosto odlišné nároky a potřebují jiný režim, což občas na mých cestách vídám). Jak to řešit? No, je třeba hodně přemýšlet a improvizovat. Vytvořit např. systém treků a dávat kupky sena na různá místa, aby se koníci trochu nachodili, než se napapkají. Pečlivě vybírat vhodné seno. Dát tlouštíkům náhubky. Otvírat pastvinky jen na omezenou dobu. V zimě se dá třeba místo části sena podávat část krmné dávky s přidanou slámou a tím zvýšit objem, ale snížit výživnost. Část dávky sena (cca 1 třetina se dá nahradit i vojtěškou, která má nízký obsah sacharidů a působí v organismu zásadotvorně, ale zase má vyšší bílkovinu a často i vyšší obsah železa a vápníku oproti fosforu) Krmit je nejlepší 3x denně, nebo seno se slámou nacpat do sítě s malými oky (až 3cm), hodně s koníkem chodit, jezdit, sportovat. Pohyb je nejlepším lékařem! 

I krmení 2x denně v přiměřené dávce tak, aby seno koním vystačilo na delší dobu, může dobře fungovat. Já vždy krmím tak,  aby seno nezůstávalo ve výbězích zašlapané (to jasně značí že jsem jim dala moc), a před dalším krmením koně pozoruji. Pokud se příliš honí a je tam nervozita a agrese, vím, že jsem dala při minulém krmení sena málo a musím přidat. Když se naučíte koně takto pozorovat, brzy se naučíte dávkovat seno přesně podle potřeb koní. Je to nejen zdravé, ale taky ekonomické. Nejraději dávám přibližně poloviční počet kupek, než je koní a na místa od sebe vzdálená aspoň 10m. Tím navíc zajistím koníkům spoustu pohybu :-)

V mnoha částech světa vůbec není snadné problém s nevhodnými pastvinami nějak vyřešit (ČR je jedním z typických příkladů země s bujnými pastvinami, plnými cukrů, s vysokým obsahem železa,  ale deficitními v selenu, zinku a mědi) ale čím víc tento princip pochopíte jako nutnost, tím více budete moct celou situaci v jejich životním prostoru nastavit tak, aby se jejich strava co nejvíce blížila tomu, co je pro ně zdravé a přirozené. Stav a funkčnost (nejen) kopyt na tom zcela závisí, protože od krmení (a zdravého pohybu) se (nejen u koní) odvíjí úplně všechno.

S tím úzce souvisí problém laminitis - schvácení kopyt (rotace a pokles kopytní kosti, tudíž ztenčená chodidla, citlivost až silná bolest, nebo tak častá separace kopytní stěny - nemoc bílé čáry a s tím spojená bakteriální a houbová onemocnění - hniloby apod..). Co je v břiše koně, se totiž v celé kráse projeví ze všeho nejdřív na jeho kopytech. (následně na srsti, to už je horší) Už jste to také viděli? Vlnky a praskliny, červené fleky? - Ano, to je ono. A kůň, kterého vlastní nohy neunesou...

Blahoslavený ten, komu dal Pánbůh dobré pastviny. Ne každá pastvina je pro koně zdravá, ale jsou i svatá místa, kde jsou poměry mikroprvků téměř ideální a koně na nich jen kvetou. Složení travin a bylin, ale také vlastnosti půdy mohou být rozhodujícím faktorem v otázce zdraví/nezdraví vašeho koně a jeho schopnosti bezbolestného pohybu na svých nohou/kopytech.. A pak také nadmořská výška a rozsah pastvin. Pokud máte rozsáhlou pastvinu někde v horské oblasti, kterou koně skoro nestačí spásat, tráva je chudá, vysoká a prorostlá stařinou, navíc s dobrým složením mikroprvků, vyhráli jste v loterii. Nemusíte nic řešit. Jak to zjistíte? Jednak tak, že jsou vaši koně stále zdraví a plní energie a mají kopyta z oceli... 

Pokud něco není v pořádku, zkuste nechat trávu z pastviny otestovat v laboratoři. Je jich v ČR spousta kde to umí. Jsou skoro v každém okresním městě. Zeptejte se kravařů... ti ví, protože to dělají pravidelně. Kráva totiž není kůň a musí vydělat (musí hlavně dojit). Přemýšlejte, co na pastviny sít, pokud je zakládáte (rozhodně ne jetel, tím si pastvinu zničíte na věky věků, amen.), kdy a jak hnojit (dost problematická záležitost, nejlepší je jen přivápňovat kvalitním vápencem. Dusíkatá hnojiva mohou pastvinu pro koně zcela znehodnotit, protože se vám na ní mohou koně začít schvacovat, protože pastvina bude příliš bujná), kdy bránovat a kdy popř. séci. To všechno má ohromný vliv na zdraví vašich koní a jenom na nich poznáte, zda to děláte dobře.

V neposlední řadě je třeba si uvědomit, že obsah cukru v travinách kolísá nejen během roku, ale i během dne, opravdu z hodiny na hodinu v závislosti na slunečním svitu, teplotě, vlhkosti, části dne. Nejvíce cukrů je jednak v první jarní travičce a pak v poslední pozdimní, hlavně v obdobích, kdy teploty během dne a noci drasticky kolísají, nejhorší jsou dny, kdy tráva přemrzá. Velmi horké, slunečné dny také znamenají vyšší obsah cukru. Na jaře a na podzim buďte obzvláště obezřetní, pouštějte koně na pastvu jen na krátkou dobu - 1 - 2 hodiny denně, rozhodně ne celodenně. Nenechte se ukolébat pocitem, že na té pastvině ještě/už nic není. Bohužel právě taková pastvina je nejrizikovější. Koně se nejčastěji schvátí z trávy v květnu a v říjnu.

Během horkých slunečných dnů je nejlepší pouštět koně na pastviny přes noc, kdy je tráva v cukrech nejníž, je příjemný chládek a koně neobtěžuje hmyz. Během parného dne si koně rádi odpočinou ve stínu přístřešku, nebo stáje, kde budou spokojeně pospávat, opět lépe chráněni před sluncem a hmyzem. Dokonce tím omezíte riziko spojené s turisty a notorickými krmiči koní, kteří v noci nejspíš  budou spát.. ;-)

PÁR DALŠÍCH DOPORUČENÍ

a) Ujistěte se, že váš kůň má v pořádku zuby. Pokud o zuby nedbáte, koníkovi přerůstají stoličky a není schopen potravu pořádně rozžvýkat, minerály a vitamíny se z potravy nevstřebají, kůň často hubne i když má potravy dost. Na kopytech se to určitě projeví. Tento problém nastává zejména u starších koníků, ale nenechte se ukolébat tím, že mladý kůň tento problém nemůže mít. Byla jsem dost překvapená, když můj veterinář trhal vlčí zuby mé tříleté kobylce a hlásil, že stoličky jsou hodně přerostlé a ostré a musí se zbrousit. Nepodceňte to. Zkontrolujte svým koním zuby každý rok.

b) I když má váš kůň zuby v pořádku, stále může mít deficit některých zásadních stopových prvků, jako jsou zejména zinek a měď (selen chybí vždy). V senu a v trávě jsou tyto látky většinou zastoupeny nedostatečně, i ve standartních granulích a vitamínových preparátech je dávkování nízké, oproti jiným látkám, které můžete zase naopak zbytečně předávkovat. Totéž platí i pro minerální lizy, které určitě pomohou, ale taky nestačí, obzvláště pokud už je váš koník v deficitu.

JAKÉ JSOU DENNÍ DÁVKY MIKROPRVKŮ SI MŮŽETE NASTUDOVAT ZDE: 

https://www.orling.cz/cs/clanky/o-artroze-a-zviratech/kloubni-vyziva-koni/mineralni-latky-ve-vyzive-koni.html?page=3

https://www.orling.cz/cs/clanky/o-artroze-a-zviratech/kloubni-vyziva-koni/vitaminy-ve-vyzive-koni.html

NEPŘEKRAČUJTE DENNÍ DÁVKY!! Dobře si spočítejte dotaci v celé KD (tedy všechno co krmíte za den)  Předávkování má vždy mnohem horší následky než deficit!!!

Mají vaši koně stále tenká chodidla, ubohé stěny s prasklinami a vy už nevíte co s tím? - SENO NESTAČÍ. OBILOVINY ŠKODÍ.

Možná vašemu koni zoufale chybí některé stavební kameny pro vybudování pevnějších, bytelnějších kopyt. Lidi se mně ptají, co s tím. Potřebujete vhodný doplněk, kde bude dostatek mikroprvků, které koním v ČR standartně chybí, ale ne přebytky toho, čeho je přebytek i v seně, což často bývá vápník a železo. Přebytečné železo nám totiž udělá vadu nejen na kráse, ale hlavně na kopytech. Pozor na vysoký obsah železa ve vodě, kterou koně pijí. To vám bude skrytě všechno kazit. 

Nejlepší doplněk v ČR na bázi studií lokálního složení půdy a deficitů v pastvě/seně je český výrobek

MUSTANG TRACE https://www.mustang-trim.cz/p/mustang-trace-doypack-3kg-s-odmerkou-na-50g/

Po dlouhém bádání jsem si oblíbila za studena lisovaná krmiva od St.Hippolyt a momentálně testuji na desítkách koní účinek jejich přípravku Ungulat, který má poměrně dost dobré (i když ne ideální) složení. Koně se s Ungulatem zlepšují velmi rychle (při dávkování 200g na den super, i 100g na den už pomůže. Takže dávkujeme podle potíží a rozsahu škod na kopytech). Hojí se hniloby a separace a kopyta pěkně dorůstají. GlucoGard je ještě lepší, nejlepší při dávkování kolem 200g na den (dost drahé). 

Dalšími kvalitními doplňky na českém trhu jsou německé a britské doplňky Huf Vital, Equinox hooves, minerály Agrobs - čisté stopové prvky, Horse First Hoof First a Biodyne od Decathlonu taky není špatný. Při správném dávkování ke zdraví vašeho koníka a ke kvalitě jeho kopyt určitě významně přispěje.

Další poměrně kvalitní doplňky jsou PAVO Vital (tam je trochu méně zinku, ale jinak velmi dobré složení), PREMIN GREEN EZ. 

 Zpět ke kompletnímu krmení - St.Hippolyt mají v nabídce řešení snad na všechno. Vynikající je krmivo HESTA MIX, jsou bez melasy a obsahují vynikající poměry vitamínů a minerálů, mají zvýšený obsah zinku a mědi, ale nejsou příliš energetické. Obzvláště Hesta Mix Light Energy je povedený produkt. Při krmení už 1kg denně má váš koník, který je v  lehké až střední zátěži všechny požadavky na mikroprvky pokryty. Pokud potřebujete něco opravdu dietního, protože váš kůň je tlustý, nic nedělá, má metabolické problémy, pak je vhodné krmení EQUI GARD bez obilovin. Zajímavá je také řada BRANDON pro koně se specifickými potřebami.

Další moje oblíbené bezobilné a povedené krmení je z řady PURITAN od Hoeveleru. Mají kromě jiného i dobré varianty pro staříky se špatnými zuby. Tohle krmivo je velmi dobře vyvážené, mně osobně se nejvíc líbí PURITAN SPORT. Taky bude OK už při krmení 1kg denně. Má dobré složení mikroprvků, minerálů a vitamínů. Deficity a slabá kopyta jsem pozorovala  zejména u mojí chovné klisny, která potřebuje podpořit, aby "stíhala" nároky vyvíjejících se a kojících hříbat. Nezapomeňte na to, že chovné klisny jsou svými potomky ždímány do poslední mrtě a běžné krmení nestačí. Nedoporučuji doplnit takové chovné klisně 5l ovsa, raději 2kg kvalitního krmiva a seno nekompromisní kvality. Od té doby, co kobyle krmím 1l Hesta mix classic, 1l Hesta mix musli a 1l Equi Gard + 100g MUSTANG TRACE (přidávám ještě 1 lžíci extrudovaného lněného semínka a 1 lžíci pivovarských kvasnic) vypadá naprosto šťastně a kopyta jsou super. I pár týdnů před porodem běhá jako zajíc. Stav kopyt a srsti vás vždy dobře informuje o vnitřním stavu metabolismu a rovnováze v mikroprvcích, minerálech a vitamínech.

c) Omezte nebo úplně vynechte obiloviny - zejména  ječmen a kukuřici, pokud má váš koník hnilobu střelky, velmi tenká a chodidla a kopytní stěnu, separace popř. praskliny. Oves přidávejte pouze koni, který má velmi vysoký výdej energie (aerobně pracuje aspoň  10 hodin týdně). Obsah cukrů a škrobů v KD by měl být do 10%. Vysoké obsahy cukru celou situaci jen zhoršují a brání kvalitnímu růstu rohoviny, chodidla koní jsou slabá, rychle se obrušují, patky nedorůstají. Příjem cukrů musí vždy být přímo úměrný výdeji energie, pokud se nemá něco pokazit.  

Přečtěte si také článek NAKRMTE KOPYTO https://www.mustang-trim.cz/l/nakrmte-kopyto/