Obecně o schvácení

LAMINITIS - NEBOLI SCHVÁCENÍ KOPYT nemusí vždy probíhat dramaticky.
Mírné schvácení často nerozpozná kovář ani veterinář. Nicméně mírným schvácením několikrát za život projde mnoho koní. Několik epizod mírného schvácení často předchází vážnému schvácení.
 
Stalo se vám někdy, že váš kůň v dubnu nebo květnu chodil hůř po kamínkách, po tvrdém povrchu, byl nějak ztuhlý v obratech, trochu pokulhával bez zjevné příčiny a pak se to zase po několika týdnech zlepšilo? Chodil hůř po strouhání i když se to jinak nestává? Měl na kopytech vlnky a červené fleky? Kopyta se najednou zploštila a ztenčila? Na podzim občas taky?
Pak byl schvácený, a musíte počítat s tím, že pokud to nepohlídáte, nezamyslíte se nad změnou managementu, stane se to znovu a jednoho dne se možná schvátí tak brutálně, že mu třeba nebude pomoci, nebo bude mít trvalé následky...
Je potřeba si všímat a pokud máte podezření, že se váš kůň skutečně přichvacuje, je třeba okamžitě jednat a změnit management tak, aby se to už nikdy nestalo. Jedná se hlavně o management pastvy a krmení /pohybu. 
Obézní koně jsou mnohem více rizikoví. Především musíte okamžitě odhalit a odstranit spouštěč. 

JAKÉ JSOU PRVNÍ PŘÍZNAKY SCHVÁCENÍ?
 
-setkávám se s tím u několika koní každý rok v květnu, někdy v říjnu.

Pokud si při strouhání všimnete v bílé čáře známek krve, neznamená to většinou chybu kováře - příčinou může být krvácení lamel, což může být známkou schvácení.

Je dobré, když majítelé věnují strouhání pozornost při každé návštěvě kováře a všímají si tak, co je u jejich koní normální a co ne. I kováři může něco uniknout, připomíná Walsh.

Roztahování lamel také zvětšuje vzdálenost mezi vnější kopytní stěnou a přední částí kopytní kosti. To ukáže rentgenový snímek. „Normální vzdálenost je 18 milimetrů, ale bude se zvětšovat, když se lamely roztahují," říká van Eps. „Zatím se nemusí objevit žádná rotace kosti, jen zvětšení vzdálenosti na 20, 21 nebo dokonce 22 milimetrů."

Zkrácený krok

Schvácení koně začnou zkracovat své kroky dříve než vůbec začnou kulhat, říká Ryan. Změny v kroku jsou více zřejmé na tvrdém povrchu, zvláště pak v kroku v obratech.

"Není moc jiných zdravotních problémů, které se jako první projevují kulháním na tvrdém povrchu v kruhu a na obě strany," uvádí Van Eps. Zapamatujte si běžnou délku kroku svého koně, můžete tak zaznamenat, když začne kroky zkracovat. A sledujte případné známky bolesti v obratech v kroku. Těch může být celá škála, od šklebení se až po odmítání pohybu. „Kůň, který se zdá na rovné linii a měkkém podkladu v pořádku, může vypadat na kruhu na tvrdém úplně jinak," doplňuje.

Zvýšená hladina inzulinu

Inzulin je hormon, který tělo normálně vylučuje, aby mohlo regulovat hladinu cukru v krvi. V lamelách pak aktivuje růstový faktor (IGF-1), který způsobuje jejich růst. „Lamely by ovšem správně růst neměly," upozorňuje Walsh.

 Měření inzulinu veterinářem by mělo ukázat hladinu inzulinu ne vyšší než 20 jednotek. Pokud je hodnota 40 a více jednotek, je třeba zasáhnout dřív, než laminitida nastane. V „šedé zóně" mezi 20 a 40 Walsh doporučuje orální glukózový test. Při něm kůň dostane vypočítanou dávku kukuřičného sirupu, který hladinu inzulinu prudce zvedne. U zdravého koně se hladina vrátí do normálu mezi 60 a 90 minutami. U koní rezistentních na inzulín (IR) zůstane hladina zvýšená mnohem déle.

 Pokud už se váš kůň schvátil, je stejně důležité počkat na výsledky testů na IR.

Podle Walshe se schvácení nejčastěji objevuje na jaře, kdy koním hladinu inzulinu zvedá pastva bohatá na cukry. Přesto bohatá pastva nebude mít stejný vliv na všechny koně - pouze na ty, kteří mají geneticky sklony k rezistenci na inzulin. Tito koně potřebují dietu s nízkým podílem cukrů a spoustou pohybu - i přesto, že jsou schvácení - aby se jim snížila hladina inzulinu, tvrdí Walsh.

 Obezita

Obézní kůň je náchylnější k inzulinové rezistenci, tvrdí naše zdroje. Nohy obézních koní také musí nosit větší váhu, což přispívá k mechanickým změnám ve tvaru kopyta. „Nadváha může způsobovat abnormality růstu kopyt," potvrzuje Ryan.

 Nadváha může také mást kováře, říká Walsh. „Mnoho kovářů si může myslet, že kůň si sešlapává kopyta kvůli nadváze," poukazuje. „Přitom se jedná o poškození ze začínajícího roztahování lamel. Nadváha tak může způsobit, že si těchto příznaků kovář nevšimne."

V první řadě je velmi důležité rozeznat, jak moc je váš kůň tlustý. „Majitelé jsou obecně k obezitě svých koní slepí a ani si neuvědomují, jak moc je překrmují," tvrdí Ryan. Jakmile si uvědomíme, že náš kůň je opravdu tlustý, je třeba snížit u koně příjem kalorií a přidat práci, dodává Walsh.

Průjem, infekce, zánět

Systémová zánětlivá reakce může zapříčinit laminitidu, říká Walsh. „Pokud má kůň vysokou horečku a průjem, může to zapříčinit následné schvácení, a je potřeba to předvídat," upozorňuje. „Tito koně jsou pak vystaveni masivnímu poškození lamel, které vznikly v důsledku enzymatických reakcí v kopytě při zánětlivé reakci."

Dobrý způsob, jak se v tomto případě schvácení vyhnout, je chlazení kopyt a nohou ledem. Spolu s veterinářem se snažte se teplotu koňských nohou až po hlezna udržovat maximálně na 5 °C. Začněte co nejdříve. Pokud budete čekat až na první klinické příznaky schvácení, může být už na odvrácení důsledků pozdě.

 Shrnuto..

Laminitida začíná už na mikroskopické úrovni mnohem dřív, než kůň začne viditelně kulhat. Pozorní ošetřovatelé či majitelé se mohou naučit rozpoznat nepatrné příznaky, způsobené mikroskopickými změnami, zavolat veterináře a včas podniknout kroky proti zhoršování tohoto stavu. Přestože ani tyto drobné změny se už nemusí podařit zvrátit, je možné nemoc zastavit dřív, než bude pro koně fatální. „Laminitis je hlavně o zpomalení nebo zastavení postupujících příznaků," shrnuje van Eps. „Pokud se to podaří dost brzy, váš kůň nemusí mít žádné trvalé následky."